ČESKO V této kategorii není žádné zboží.

Podkategorie

  • BENEŠOV

    (německy - Beneschau) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.

  • BEROUN

    (německy Beraun) je město v okrese Beroun ve Středočeském kraji a obec s rozšířenou působností. Leží na soutoku Berounky a Litavky, necelých 30 km jihozápadozápadně od centra Prahy. Žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel. Stavebně propojen je se sousedním městem Králův Dvůr.

  • BLANSKO

    (německy Blanz) je město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy, 19 km severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.

  • BRNO

    (německy Brünn) je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město o rozloze 230,18 km² má přibližně 379 tisíc obyvatel a v jeho metropolitní oblasti žije asi 700 tisíc obyvatel. Brnem protékají řeky Svratka a Svitava, které se v jižní části města slévají.

  • BRUNTÁL

    (německy Freudenthal) je město v Moravskoslezském kraji, v Nízkém Jeseníku, jehož území se rozkládá na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přičemž zástavba vlastního Bruntálu leží ve Slezsku, zatímco na Moravě leží téměř celé katastrální území Karlovec a jižní okraj k. ú. Bruntál-město. Leží 55 km od Olomouce na Černém potoce. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

  • BŘECLAV

    (německy Lundenburg) je okresní město v Jihomoravském kraji na řece Dyji, cca 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem. Žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel (třetí až čtvrté největší město v kraji, spolu s Hodonínem). Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.

  • ČESKÁ LÍPA

    (německy Böhmisch Leipa) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží 80 km severně od Prahy na řece Ploučnici s historickým centrem na jejím pravém břehu. Česká Lípa zahrnuje 14 místních částí, které celkem mají přibližně 37 tisíc obyvatel.

  • ČESKÉ BUDĚJOVICE

    (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) v místním nářečí Budějce) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a žije v nich přibližně 93 tisíc obyvatel, v aglomeraci pak kolem 170 tisíc obyvatel. Historické centrum bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Ve městě sídlí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a biskup římskokatolické českobudějovické diecéze.

  • ČESKÝ KRUMLOV

    (německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je město v Jihočeském kraji v okrese Český Krumlov, 22 km jihozápadně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o turistické a kulturní centrum jižních Čech. Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel

  • DĚČÍN

    (německy Tetschen-Bodenbach, původně Tetschen) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice. Zaujímá rozlohu 117,7 km² a žije zde přibližně 47 tisíc obyvatel. Je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Rozkládá se na rozhraní Českého Švýcarska a Českého středohoří. Řeka Labe, která Děčín rozděluje na dvě poloviny, dodává městu i okolí jedinečný ráz a silně ovlivňuje život jeho obyvatel. Díky své poloze se Děčín řadí mezi nejzelenější města České republiky. Na jeho okraji začíná Labský kaňon, nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy.

  • DOMAŽLICE

    (německy Taus) jsou město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a tradiční centrum Chodska, nacházející se na řece Zubřině, 47 km jihozápadně od Plzně a 10 km od česko-německých hranic. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. Sestávají z vlastního města, čtyř předměstí a vsi Havlovice. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací.

  • FRÝDEK -MÍSTEK

    (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek; za protektorátu německy Friede(c)k-Friedeberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se 16 kilometrů jjv. od Ostravy. Frýdek-Místek dnes tvoří přirozenou metropoli lašského regionu, nacházející se v podhůří Beskyd, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Dnes žije ve Frýdku-Místku přibližně 54 tisíc obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Staré Město, Sviadnov, Baška, Palkovice, Dobrá a další pak přes 80 tisíc obyvatel.

  • HAVLÍČKŮV BROD

    (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

  • HODONÍN

    (německy Göding, Gödingen) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji. Hodonín leží na řece Moravě 60 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

  • HRADEC KRÁLOVÉ

    (německy Königgrätz) je statutární město na východě Čech v okrese Hradec Králové, metropole Královéhradeckého kraje. Leží na soutoku Labe s Orlicí a je součástí hradecko-pardubické aglomerace. Žije zde přibližně 91 tisíc[1] obyvatel.

  • CHEB

    (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha,  zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska, pochází z roku 1061. Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. Žije zde přibližně 30 tisíc obyvatel.

  • CHOMUTOV

    (německy Komotau) je statutární město v Ústeckém kraji, 49 km jihozápadně od Ústí nad Labem. Zaujímá plochu 29,25 km² a žije zde přibližně 46 tisíc obyvatel. Je 21. největším městem České republiky, pátým v Ústeckém kraji a největším v okrese Chomutov.

  • CHRUDIM

    2. pád Chrudimi i Chrudimě; (německy zastarale Crudim) je okresní město ve východních Čechách. Má postavení obce s rozšířenou působností a je druhým největším městem Pardubického kraje. Leží 110 km východně od Prahy, asi 11 km jižně od Pardubic a 120 km severozápadně od Brna. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel. Tvoří souměstí se Slatiňany a je součástí větší hradecko-pardubické aglomerace.

    Chrudim bývala po staletí centrem Chrudimského kraje, který zhruba odpovídá dnešnímu kraji Pardubickému. Teprve v 19. století byla velikostně i významem předstižena Pardubicemi, které těžily z dopravně výhodnější polohy na Labi a na hlavní železnici.

  • JABLONEC NAD NISOU

    (německy Gablonz an der Neiße, polsky Jabłoniec nad Nysą) je statutární město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Leží 9 km jihovýchodně od Liberce, v údolí řeky Nisy a jejích přítoků. Na ploše 31,38 km² zde žije přibližně 45 tisíc obyvatel. Město proslulo výrobou skla a bižuterie, je v něm však zastoupena i řada jiných průmyslových odvětví. Jablonec a okolí nabízejí množství sportovních i turistických aktivit (Maloskalsko, Jizerské hory). Samotný Jablonec má zhruba 44 tisíc obyvatel, de facto však vytváří souměstí s Libercem. V tomto souměstí žije téměř 150 tisíc lidí, což představuje jeden z největších městských prostorů v zemi.

  • JESENÍK

    (do roku 1947 Frývaldov, německy Freiwaldau) je město v Olomouckém kraji v okrese Jeseník, 71 km severně od Olomouce na soutoku Bělé a Staříče. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel a katastrální výměra je asi 38 km². Je největším městem v české části historického území Niského knížectví.

  • JIČÍN

    (německy Jitschin, dříve Gitschin) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.

  • JIHLAVA

    (německy Iglau) je české krajské a statutární město v okrese Jihlava, ležící na Českomoravské vrchovině a položené na někdejší česko-moravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou. Historicky se jedná o moravské město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní okraj je v Čechách. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. Jihlava je od roku 2000 střediskem Kraje Vysočina. Ve městě žije přibližně 50 tisíc a v aglomeraci 94 tisíc obyvatel.

  • JINŘICHŮV HRADEC

    (německy Neuhaus) je město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárka. Žije zde přibližně 21 tisíc obyvatel. V těsné blízkosti historického jádra Jindřichova Hradce, které je městskou památkovou rezervací, se nachází rybník Vajgar o rozloze 49 ha.

  • KARLOVY VARY

    (německy Karlsbad) jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé. Žije zde přibližně 46 tisíc obyvatel. Rozloha katastru činí 59,10 km². Je zde rozvinut mj. sklářský a potravinářský průmysl. Jedná se o nejnavštěvovanější české lázeňské město. Od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy. 

  • KARVINÁ

    (polsky Karwina, německy Karwin) je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši. Karviná je univerzitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým městem Slezské metropolitní oblasti a největším českým městem na řece Olši. Středem dnešního města Karviná je původní slezské knížecí město Fryštát s rezidenčním hradem slezské vládnoucí aristokracie Piastovců.

    Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické Karvinné na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, nicméně jejím historickým základem je Fryštát, na jehož katastru nové město stojí. Po druhé světové válce byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120 000 obyvatel. Dnes žije ve městě přibližně 50 tisíc obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Celý okres čítá na 240 000 obyvatel.

  • KLADNO

    (v místním úzu na Kladno / na Kladně, německy Kladen) je statutární město v okrese Kladno ve středních Čechách. Žije zde přibližně 67 tisíc obyvatel a je tak největším městem Středočeského kraje a třináctým největším městem České republiky. Je známo pro svou těžbu černého uhlí i výrobu oceli v minulosti a výchovu hokejistů.

  • KLATOVY

    (německy Klattau, latinsky Clattovia, Glattovia) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy. Pošumavské město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260. Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.

  • KOLÍN

    (německy Kolin, Köllein, Collin) je město v okrese Kolín na východě Středočeského kraje ležící na řece Labi. Je také obcí s rozšířenou působností. Žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel a má rozlohu 35 km² s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Leží asi 60 km východně od Prahy na obou březích Labe.

  • KROMĚŘÍŽ

    (rod ženský, ale původně a v místním úzu rod mužský; německy Kremsier), přezdívaná Hanácké Athény, je město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde přibližně 28 tisíc obyvatel.

  • KUTNÁ HORA

    (německy Kuttenberg) je město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a městská památková rezervace zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky těžbě stříbra šlo ve středověku o jedno z nejvýznamnějších českých královských měst. Žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.

  • LIBEREC

    (německy Reichenberg) je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje. Žije zde přibližně 103 tisíc obyvatel a je tak pátým největším městem České republiky (třetím v Čechách). Spolu se sousedním Jabloncem nad Nisou a okolními obcemi vytváří širší sídelní aglomeraci, sám katastr města obsahuje jako enklávu obec Stráž nad Nisou. Liberec je zakládajícím členem Euroregionu Nisa, od roku 2004 i jeho hlavním městem.

  • LITOMĚŘICE

    (německy Leitmeritz) jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Litoměřicko je pro svou úrodnou polohu známé také jako Zahrada Čech. Celková rozloha města činí celkem 17,99 km², ve městě žije přibližně 23 tisíc obyvatel, ovšem spolu se sousedními městy Terezín, Bohušovice nad Ohří a Lovosice, které na Litoměřice téměř navazují, tvoří aglomeraci se skoro 40 tisíci obyvateli. Královským městem se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od roku 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a devět náměstí. 

  • LOUNY

    (německy Laun) jsou město ve stejnojmenném okrese v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel, tudíž se jedná o druhou největší obec okresu po Žatci, avšak s městem sousedí městysy a velké vesnice (Dobroměřice, Lenešice, Černčice, Obora a Vršovice), které dohromady tvoří přibližně 23 tisíc obyvatel, jedná se o největší aglomeraci okresu Louny.

  • MĚLNÍK

    (německy Melnik, Mnelnik) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe u soutoku s Vltavou, historické centrum se rozkládá na opukové vyvýšenině obtékané ze severovýchodu potokem Pšovkou. Město má přibližně 19 tisíc obyvatel.

  • MLADÁ BOLESLAV

    (německy Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu středního toku Jizery, na soutoku s říčkou Klenicí zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, s níž je spojena dálnicí D10. Žije zde přibližně 42 tisíc obyvatel a je stavebně srostlá se sousedním malým městem Kosmonosy. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto.

  • MOST

    (německy Brüx, latinsky Pons) je statutární město v severozápadních Čechách, v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije zde přibližně 63 tisíc obyvatel. Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí. Nejcennější stavbou a turistickým lákadlem je kostel Nanebevzetí P. Marie, roku 1975 přesunutý na současné místo, a hrad Hněvín na kopci nad městem. Most je druhým největším městem Ústeckého kraje.

  • NÁCHOD

    (německy Nachod) je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na severovýchodě Čech. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254. Žije zde přibližně 19 tisíc obyvatel.

  • NOVÝ JIČÍN

    (německy Neutitschein) je město v Moravskoslezském kraji, 34 km jihozápadně od Ostravy na řece Jičínce. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

  • NYMBURK

    do 19. století též Limburk,(německy Nimburg nebo Neuenburg an der Elbe) je město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji ležící na řece Labi, 45 km východně od Prahy, zhruba 30 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi a 6 km severozápadně od Poděbrad. Žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel a má rozlohu 20,59 km². Historické jádro města s železniční a průmyslovou tradicí je městskou památkovou zónou.

  • OLOMOUC

    (rod ženský, v místním úzu i mužský; hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy. Byla také centrem historického Olomouckého údělu. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije přibližně 99 tisíc obyvatel, a je tak šestým nejlidnatějším městem ČR a třetím na Moravě. Na řece Moravě je městem největším. V její aglomeraci žije zhruba 400 tisíc obyvatel.

  • OPAVA

    (německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde přibližně 55 tisíc obyvatel. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, resp. českého Slezska se zemskými úřady.

  • OSTRAVA

    (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 280 tisíc obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými Katovicemi tvoří Slezskou metropolitní oblast s 5,3 miliony obyvatel.

  • PELHŘIMOV

    (lidově „Pejr“, německy Pilgrams) je město v okrese Pelhřimov v západní části kraje Vysočina. Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny). Leží 27 km západně od Jihlavy, 74 km severovýchodně od Českých Budějovic a 93 km jihovýchodně od Prahy. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.

  • PÍSEK

    (německy Pisek) je město ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji, 44 km severozápadně od Českých Budějovic, na řece Otavě. Žije zde přibližně 30 tisíc obyvatel, je to třetí největší město kraje. Písek byl založen v roce 1243 a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.

  • PLZEŇ

    (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde přibližně 169 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Česku. V plzeňské aglomeraci žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje.

  • PRACHATICE

    (německy Prachatitz) jsou okresní město (2. nejmenší v ČR) v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce, na průsečíku 49. rovnoběžky a 14. poledníku. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.

  • PRAHA

    (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 14. největším městem Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale není jeho součástí, jelikož je podle zákona č. 347/1997 Sb. samostatným samosprávným celkem. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran, hnutí a iniciativ a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.

    Praha se rozkládá na území 496 km² a žije zde okolo 1,3 milionu obyvatel, v pražské metropolitní oblasti žije zhruba 2,1 milionu obyvatel.

  • PROSTEJOV

    (hanácky Prostijov; německy Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 20 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže. Do roku 2002 byl Prostějov sídlem okresního úřadu okresu Prostějov. Žije zde přibližně 43 tisíc obyvatel a řadí se tak na druhé místo v Olomouckém kraji. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

  • PŘEROV

    (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde přibližně 41 tisíc obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006.

  • PŘÍBRAM

    (německy Freiberg in Böhmen, Przibram, Pribram, v období protektorátu Pibrans; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel.

  • RAKOVNÍK

    (německy Rakonitz) je město ve Středočeském kraji, ležící 40 km západně od Prahy a 45 km na severovýchod od Plzně. Nachází se na okraji Rakovnické pahorkatiny v blízkosti CHKO Křivoklátsko, v členité krajině na dně kdysi mokřinatého údolí, kterým protéká Rakovnický potok. Žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel. Rakovník je správním, průmyslovým a kulturním centrem Rakovnicka, má postavení obce s rozšířenou působností.

  • ROKYCANY

    (německy Rokitzan) jsou město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, 16 km východně od Plzně na soutoku Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycany jsou uloženy v Rokycanské kotlině, severovýchodním okrajovém okrsku Švihovské vrchoviny, při úpatí jednoho z výběžků Brd s vrchy Žďár, Čilina, Kotel a Vršíček. Městem prochází hlavní železniční trať Praha – Plzeň a severně od města dálnice D5 Praha–Plzeň–Rozvadov. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel.

  • RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

    (německy Reichenau an der Knieschna) je město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Rychnov nad Kněžnou byl do roku 2002 okresním městem a od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností.

  • SEMILY

    (německy Semil) jsou město ležící na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okresu Semily. Rozkládají se v hlubokém údolí u soutoku Jizery s Oleškou na severní hranici Českého ráje. V Semilech žije přibližně 8 100 obyvatel, a jsou tak v rámci okresu předstiženy Turnovem. Zároveň jde o okresní město s nejnižším počtem obyvatel v Česku. Leží v kotlině na řece Jizeře ve výšce 340 m n. m., kolem 50 km od Liberce a asi 100 km od Prahy.

  • SOKOLOV

    (do roku 1948 Falknov nad Ohří, německy Falkenau an der Eger) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 18 km západně od Karlových Varů na soutoku Ohře a Svatavy uprostřed sokolovské pánve, v nadmořské výšce 401 metrů. Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel. Jeho ráz je ovlivněn těžbou hnědého uhlí a s tím souvisejícím průmyslem.

  • STRAKONICE

    (do roku 1948 Falknov nad Ohří, německy Falkenau an der Eger) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 18 km západně od Karlových Varů na soutoku Ohře a Svatavy uprostřed sokolovské pánve, v nadmořské výšce 401 metrů. Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel. Jeho ráz je ovlivněn těžbou hnědého uhlí a s tím souvisejícím průmyslem.

  • SVITAVY

    (německy Zwittau) jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel. Jsou součástí Mikroregionu Svitavsko. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku České tabule, známém jako Svitavská pahorkatina, který však už zasahuje do povodí Moravy. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v lese nedaleko města.

  • ŠUMPERK

    (německy Mährisch Schönberg) je město na severu Moravy v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků. Žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Protože leží na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků a je regionálním centrem kultury, bývá v propagačních materiálech nazýván Živá brána Jeseníků.

  • TACHOV

    (německy Tachau) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Leží 54 km západně od Plzně, 20 km jižně od Mariánských Lázní a 11 km východně od hranice s Německem, na řece Mži, v Tachovské brázdě. Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel, město má rozlohu 41 km².

  • TÁBOR

    (německy Tabor) je město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic a 75 km jižně od Prahy. Leží na řece Lužnici. Žije zde přibližně 33 tisíc obyvatel, a jde tak o druhé největší město v kraji, po Českých Budějovicích. Spolu se Sezimovým Ústím a Planou nad Lužnicí tvoří městskou aglomeraci s více než 45 tisíci obyvateli. Historické jádro města, s dokonale zachovalou sítí křivolakých uliček v gotickém duchu, je památkovou rezervací.

  • TEPLICE

    (německy Teplitz, v letech 1895–1946 Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Leží 15 km západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Teplice mají přibližně 49 tisíc obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice. Do druhé světové války se městu pro jeho vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu přezdívalo Malá Paříž. Teď už se jim však přezdívá jen lázeňské město.

  • TRUTNOV

    (německy Trautenau, lidově Trauč) je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město Trutnov leží v Krkonošském podhůří na řece Úpě. Žije zde přibližně 29 tisíc obyvatel a má rozlohu 10 332 ha. Podle počtu obyvatel je 36. největším městem České republiky, podle katastrální rozlohy 16. největším a je také druhým největším městem v Královéhradeckém kraji. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

  • TŘEBÍČ

    (německy Trebitsch; rod ženský, ale původně mužský – nářečně občas dosud) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem. Leží na řece Jihlavě 30 km jihovýchodně od krajského města Jihlavy a 56 km západně od Brna. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 392 m n. m. u Palečkova mlýna při řece Jihlavě a 503 m n. m. na vrcholu Strážné hory s kaplí svatého Jana Nepomuckého.

    Žije zde přibližně 34 tisíc obyvatel, díky čemuž je Třebíč 28. největším českým městem. Počátky města souvisejí se založením benediktinského kláštera nad řekou Jihlavou roku 1101, na jehož místě dnes stojí třebíčský zámek.

  • UHERSKÉ HRADIŠTĚ

    (německy Ungarisch Hradisch, maďarsky Magyarhradis) je město ve Zlínském kraji, 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy. Žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel, spolu se Starým Městem a Kunovicemi tvoří městskou aglomeraci s 38 tisíci obyvateli.

  • ÚSTÍ NAD LABEM

    (německy Aussig an der Elbe) je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje. Leží na soutoku řek Labe a Bíliny mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Žije zde přibližně 90 tisíc obyvatel a je součástí půlmilionové severočeské aglomerace.

  • ÚSTÍ NAD ORLICÍ

    (německy Wildenschwert, lidově Oustí) je město na východě Čech v podhůří Orlických hor na soutoku Tiché Orlice a Třebovky, asi 10 km severoseverozápadně od České Třebové. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 340 m n. m. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel. Leží ve stejnojmenném okresu a je pátým největším městem Pardubického kraje.

  • VSETÍN

    (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji, okrese Vsetín, na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel.

  • VYŠKOV

    (německy Wischau, dříve také Víškov) je město ležící v severní části Jihomoravského kraje v okrese Vyškov na řece Haná, 35 km severovýchodně od Brna. Leží téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a nížiny Hornomoravského úvalu v nadmořské výšce okolo 250 m n. m. Je jedním z hraničních měst regionu Haná. Žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel a je tak pátým největším městem Jihomoravského kraje.

  • ZLÍN

    (v letech 1949–1989 Gottwaldov, německy Zlin) je statutární město na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je centrem Zlínského kraje. V samotném městě žije přibližně 73 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci poté asi 130 tisíc obyvatel.

  • ZNOJMO

    (německy Znaim) je město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně. Hranice s Rakouskem probíhá osm kilometrů od města. Na území města žije přibližně 33 tisíc obyvatel. Ve znojemské sídelní aglomeraci včetně přilehlých samostatných obcí žije přes 40 tisíc obyvatel. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy.

  • ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

    (dřívější názvy částí před sloučením Město Žďár a Zámek Žďár, německy Saar a Saar-Vorschloss, latinsky Sar) je město ležící v kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou, jádrem na Moravě, okrajovým územím přesahuje historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech. Žďár je vzdálen 30 km severovýchodně od Jihlavy. Žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel.